Zdravá inflace. Existuje?
Inflace stoupá strmě vzhůru a celý svět se snaží s nepříznivou situací, která neskončí mávnutím proutku a zanechá za sebou velké škody, bojovat všemožnými způsoby. Je záměr stlačit inflaci na nulu?
více v článku...
Nejistá očekávání
Všude po světě se aktuálně řeší stoupající míra inflace. Někde dosahuje patnácti procent, jinde sedmdesáti. A každá země se s tím pere po svém. Někdo reguluje daně, další dává příspěvky občanům nebo jen vybraným skupinám. Jsou místa, kde se zatím vyčkává. Jsme v situaci, kdy není úplně jasné, co se bude dít. Jak to zamává s kurzy měn, nestoupne-li kurz forintu a neklesne libra. Kdo ví. Prognózy jsou, ale s ohromným prostorem, kde se odborníci dušují, že to může být i úplně jinak. A tak žijeme v nejistotě a čekáme.
Nula nebo tři?
Nula není žádoucí, inflace má v ekonomice státu pevně dané místo. Neměla by ale dlouhodobě překračovat tříprocentní hranici. To je číslo, kdy všechno klape podle plánu a není třeba se bát výkyvů a propadů životní úrovně. Bohužel je to tak nestálý a vrtkavý parametr, že o stabilitě nemůže být řeč. Je to způsobeno mnoha faktory, které inflaci ovlivňují. Ona sama pak není tak silná, aby si udržela tvář.
Zjednodušeně by se dalo říct, že cenová hladina, o které inflace primárně je, je dána poměrem zboží a služeb dané ekonomiky k množství peněz dané ekonomiky.
Od revoluce v roce 1989 bylo ale jen pramálo měsíců, kdy byla inflace na zdravé hodnotě. Krizí jsme jako země zažili několik, návrat k normálu je ale pro ekonomiku vždy o něco těžší. Průměr se bude s největší pravděpodobností zvyšovat, a zatímco dnes se mluví o čísle tři, za deset let se spokojíme s dvojnásobkem. Je to přirozený proces, který se nedá zastavit. Potýká se ním celý svět. Jediným řešením je, aby každý začal u sebe, přemýšlel o penězích, o investicích a nastavil si systém, který nebude otrocký, ale dlouhodobě udržitelný v době krize i přebytku.
