Krátká historie rybaření
Rybaření jako takové je sport, kdy chytáte ryby buď v klasické sladkovodní vodě nebo ve slané mořské. Zpravidla k tomu potřebujete rybářský prut, dostatek vlasce a háček. Stejně jako lov i rybaření vzniklo jako prostředek k zajištění potravin pro přežití.
více v článku...
Rané počátky
S prvními zmínkami o rybaření jako o sportu se můžeme setkat už ve starověku. Na malbě z Egypta z cca 2 tis. let před naším letopočtem jsou vidět postavy, které rybaří s pruty, vlasci a sítěmi. V Číně je možné se setkat s rybařením pomocí vlasce z hedvábí, háčku z jehly, bambusové tyče s uvařenou rýží jako návnadou a to 4. století před. n.l. Různé odkazy na rybolov se našly i ve spisech starověkého Řecka, Říma a v židovských spisech.
V současnosti je rybaření označováno spíše jako sportovní rybolov, aby se odlišil od komerčního rybolovu, který i přes znečištění moří z mnoha zdrojů stále probíhá. Sportovní rybolov pak patří v mnoha zemích k nejvíce populárním sportům, kdy můžete relaxovat v přírodě.
Moderní rybář řeší v podstatě stejné věci, jako jeho předchůdci. Kde budou brát, jaký zvolit způsob rybolovu nebo jakou nástrahu použít. Samozřejmě musí brát v potaz i počasí a vítr, který má na výsledky lovu svůj vliv.
Jeden z prvních nástrojů na chytání ryb představoval háček na ryby, který byl vyroben z kusu dřeva, kosti nebo kamene. Střední část byla vydlabaná a do ní se dával nějaký druh návnady. Háček fungoval na principu, že ryba spolkla návnadu a při následném tahu na vlasci se háček zaklínil přes rybí jícen.
S příchodem doby, kdy se začaly používat kovy, patřil kovový háček k tomu prvnímu, co bylo vyrobeno. Byl připojen ke šňůře z živočišného nebo rostlinného materiálu. Svou účinnost měl zejména při lovu z loďky.
V praxi se pak začalo používat i uchycení šňůry k větvi ze stromu, takže bylo možné lovit nejen z loďky ale také ze břehu a dosáhnout až za linii vegetace, která byla u vodního břehu.
Další vývoj rybolovu
Historie sportovního rybolovu v Anglii se datuje od knihy Treatyse of Fysshynge With an Angle vydané v roce 1496 jako součást druhé ročníku série Boke St Albans, která se původně věnovala pouze lovu. Kniha se inspirovala dřívějšími tisky z Evropy ze 14. století. Jsou v ní překvapivě moderně popsané umělé mouchy, některé z nich se ještě stále používají a patří k oblíbeným umělým nástrahám.
K velkému zlepšení došlo v polovině 17. století, kdy Izaak Walton a Charles Cotton napsali klasické dílo The Compleat Angler and Col., kde jsou popisovány nové metody a způsoby rybolovu. Někdy v té době také neznámý rybář připevnil na špičku svého rybářského prutu kroužek, což umožnilo navíjení použité šňůry.
Právě potřeba uskladnit na jednom místě dostatek vlasce či šňůry vedla k vynálezu rybářského navijáku. Při pokusech s materiály vhodnými pro vlasce se používaly např. střívka nebo žíně z loutny. V roce 1667 se objevilo také první použití zahnutého háku pro vyzvednutí ryby z vody, vznikla harpuna.
A jak to bylo dál?
Další zajímavé články o rybaření najdete na rybářském blogu Obchodprorybare.cz
