Asi každý uvědomělý člověk si už všiml, že svět výrazně ovlivňují i asijské země. Proto se určitě vyplatí studovat jejich jazyky. Ukazuje se v nich slibná budoucnost. Možná jste již v minulosti potřebovali zajistit překlad z čínštiny, korejštiny nebo japonštiny. V případě, že budete podobnou službu poptávat znovu, kvalitní jazykové překlady může i v tomto ohledu zajistit překladatelská agentura Aspena.
Ta je známa nejen svým profesionálním přístupem, vstřícností a komplexními službami, ale i výrazným úsilím neustále zvyšovat kvalitu jazykových znalostí ve svém týmu. I díky tomu je možné nechat si přeložit texty až do 30 jazyků. V případě, že momentálně potřebujete využít překladatelské a služby nebo třeba konsekutivní či simultánní tlumočení, tato společnost by mohla naplnit vaše očekávání.
Dokonale harmonická spolupráce
Aspena spolupracuje s rodilými mluvčími a jazykovými odborníky, specializuje se hlavně na jazyky střední a východní Evropy, ale nemá problém přizpůsobit se i individuálním potřebám klienta. Překlady jsou realizovány tak, aby byla dodržena odborná terminologie a důraz se klade i na přirozenost jazyka, jeho kulturní, politické a jiné danosti. Společnost je na trhu již dvě desetiletí, proto ji můžeme řadit mezi špičkových partnerů. Projekty jsou řízeny systematicky, efektivně a dynamicky. Každý v týmu má přesně vymezené úkoly, jednotliví členové se vzájemně doplňují a spolu tvoří harmonický kolektiv. Díky tomu proběhne celý proces mnohem rychleji a k maximální spokojenosti klienta. Mnozí možná ocení překlady do korejštiny, neboť u nás působí například korejská automobilka, ale na společnost Aspena se můžete obrátit s jakýmkoliv požadavkem. Laici si také často myslí, že korejština, japonština a čínština jsou velmi podobné, ba až identické. Třeba ale zdůraznit, že je v nich skutečně výrazný rozdíl a každý z těchto jazyků má svá specifika.
Japonština, čínština a korejština nejsou jeden jazyk!
Těch, kteří si myslí, že mezi těmito třemi jazyky je asi taková příbuznost jako mezi češtinou a slovenštinou, musíme vyvést z omylu. Jde o zcela odlišné jazyky. Například takový Japonec si s Číňanem nerozumí ani jediné slovo. I když se nám zdá, že mohou mít podobné písmo, jejich jazyky znějí zcela rozdílné. Jediným jazykem, který bychom si mohli dovolit přirovnat k japonštině, je korejština. Ale ani obyvatelé těchto dvou zemí by si pravděpodobně nerozuměli. Čínské znaky se vyvíjely celá tisíciletí a každý jeden z nich (nebo více znaků v přesně určeném pořadí) vystihuje nějaké konkrétní slovo. V současnosti se využívá i jejich kombinace s arabskými číslicemi a při cizojazyčných výrazech i latinka.
Žáci se po nástupu do školy učí nejdříve latinku, až následně znaky. O japonštině se ví, že dlouho neměla žádné písmo. Při prvních obchodních stycích s Čínou ho převzali od této velmoci. Slova zapisovali čínskými znaky, což vedlo k deformaci jazyka. Překlady do čínštiny v japonském pojetí jsou poměrně složité. Pro úředně dokumenty sloužila ještě dlouho čínština a japonština se využívala jen jako umělecký jazyk. Rok 759 přinesl Japoncům novou abecedu, která se obvykle nazývá kana (dělí se na hiraganu a katakanu). Nevyjadřuje slova, ale slabiky. V moderní japonštině se využívají i čínské znaky (kanji – znakové písmo).
Japonština se tak vyčlenila na samostatnou a jedinečnou jazykovou skupinu. Dnes tedy fungují překlady do japonštiny na základě samostatných pravidel. Čínština je oproti ní také o něco více melodická, a tedy jde o tzv. tonální jazyk. Stačí, abyste trochu změnili intonaci hlasu a změníte i význam věty. Tento jazyk vyniká i několika dialekty, z nichž nejznámější je mandarínská čínština. Japonština nemá tóny.
Vedle těchto jazyků je tu ještě korejština, která se pokládá za absolutně izolovaný jazyk. Je úředním jazykem dvou korejských států, ale také jedním z úředních jazyků autonomní prefektury Číny, která hraničí s KLDR. Má sice několik společných znaků s japonštinou (podobná gramatika), ale její hláskové systém je úplně jiný. Přímým předchůdcem moderní korejštiny je jazyk království Silly. Zpočátku měli Korejci pouze jazyk, písmo absentovali. Později se nechali inspirovat čínskými znaky, ale už od počátku se snažili přizpůsobit čínské ideografické písmo vlastnímu jazyku, protože znaky se nedaly vyjádřit všechny původní korejské slova a přípony.
Koncem 19. století nastal prudký rozvoj korejštiny a za 100 let překonal jazyk takový rozvoj jako pouze málokterý. Dnes je situace na korejském poloostrově složitá i z jazykové stránky. Jih si osvojil jazyk ovlivněný střední vrstvou v Soulu a jeho okolí, a sever uzákonil jazyk, který si vzal za základ dialekt používaný v Pchjongjangu. Věříme, že po přečtení tohoto článku budou tyto tři jazyky pro vás ještě atraktivnější a už je nadále nebudete pokládat za jeden.