Česko je vnímáno hlavně jako země piva, ale během vinařské sezony je pro cizince lákavá také návštěva Moravy a tamních vinných sklípků.
Pro mnohé cizince je překvapivé, že jsme také vinnou velmocí. Většina z nich navštíví jen Prahu a tam se setkají spíš s pivem. Ti, co objeví kouzlo malebných vesniček a svěžích vinic, na něj nikdy nezapomenou.
Budete se divit, avšak někteří cizinci dokonce znají našeho svatého Martina. Neví, že podle tradice přijíždí na bílém koni, zato moc dobře znají, že se toho dne ochutnávají čerstvá vína a že je v tu dobu nejlepší pobývat někde v okolí Mikulova, Velkých Pavlovic, Slovácka a Znojma. Nejpřijatelnější je pro ně Znojmo, které leží kousek od hranic s Rakouskem.
Nejen víno, ale i kouzelná atmosféra
Jeden z cizinců, který u nás strávil svatého Martina a píše o tom na internetu, však nevzpomíná jen na dobré moravské víno. V paměti mu utkvěl hostitel, u kterého bydlel. Byl to prý chlapík s velkýma rukama, kulatým břichem a usměvavým obličejem – podle něj typický představitel vinaře.
Tomuto pánovi se povedlo v cizincích zanechat krásné vzpomínky na české vinné sklípky. Zavedl je tehdy do „zlověstné temné chodby“ a dal jim ochutnat čtyři známé druhy vína: Veltlínské zelené, Rýnský ryzlink, Modrý portugal a Frankovku.
Zážitky mají cizinci obvykle i z naší kultury. Moravská hudba je nezaměnitelná, sýry, maso a zeleninu (včetně znojemských okurek) taky jen tak někde nedostanou. A to ani nemluvíme o fascinující krajině Jižní Moravy. Malé vesničky s kostelem na návsi, rovinatá krajina a nekonečné vinice lákají k procházce nebo projížďce na kole.
Morava je lákavým místem ke strávení dovolené, nicméně v očích cizinců stejně zůstáváme jako země piva. Však i vypravěč příběhu o typickém vinaři na konci dodal, že si pamatuje na dva vinaře, kteří se tajně vyplížili do hospody, protože jsou sice z Moravy, ale mají raději pivo.