Pojem ekonomická krize zní tak vzdáleně, až má člověk pocit, že se ho vůbec netýká. To jsou přece záležitosti „těch nahoře“. Pravdou ale je, že každá taková krize má mnohdy nevyčíslitelný dopad na životy všech, i úplně obyčejných lidí.
více v článku...
Proč ke krizi vůbec dojde?
Finanční krize je jev, který se nevyhýbá nikomu – jednotlivým domácnostem, podnikům, celým zemím a dokonce i světu obecně. Jak si určitě dovedete představit, v žádném z těch případů nejde o nic příjemného. Nedostatek financí doprovází nejistota, strach a vzájemné obviňování.
Krizi v domácnosti může způsobit zdánlivá maličkost – špatně odhadnutá nebankovní půjčka, nepořádek a zmatek ve vlastní finanční situaci… Typickým problémem bývá, že lidé nemají přehled o svých penězích a bez ohledu na částku, která jim měsíc co měsíc přistává na účtu, utrácejí bez rozmyslu i za věci, které by mohly počkat nebo které nakonec vůbec nepotřebují.
Finanční krize v domácnostech není žádným ojedinělým jevem. K jakým krizím ale docházelo a dochází ve větším měřítku?
Černý pátek – snad nejznámější pátek vůbec
Mezi notoricky známé finanční krize patří velká hospodářská krize z roku 1929. Když na americkém trhu došlo k prudkému propadu akcií, vyvolalo to celosvětovou hospodářskou depresi. Jak k tomu ale došlo?
Všemu předcházela německá státní finanční krize o šest let dříve. USA na straně druhé víc a víc posilovaly a ceny akcií začínaly zvolna klesat. To způsobilo, že akcionáři začali o to zběsileji prodávat své akcie za každou cenu – a to rychlý propad ještě urychlilo. Když o akcie nikdo neprojevoval zájem, nezbylo Newyorské burze než oznámit 25. října 1929 bankrot.
Výsledky této krize byly katastrofální. Měla dopad nejen na celosvětové hospodářství, ale také na společnost a politiku 30. let. Obrovská nezaměstnanost zasáhla všechny společenské vrstvy a lidé bez ohledu na bohatství a postavení pozbývali důvěru v demokracii a v ekonomiku založenou na volné soutěži. Na popularitě začínaly nabývat radikálnější názory propagující autoritářství a změnu státního režimu ve fašismus nebo komunismus. Není divu, že velká hospodářská krize bývá označovaná za jednu z hlavních příčin druhé světové války.
Krize na druhém konci světa – asijská finanční krize
Na počátku devadesátých let minulého století se asijské státy, přezdívané jako Asijští tygři, v čele s Thajskem, Jižní Koreou a Čínou pyšnily neobyčejným růstem HDP – ročně se pohyboval okolo pěti až devíti procent. Výrobu sem přesunula řada zemí z Evropy a Japonsko, protože to bylo díky levné pracovní síle mnohem výhodnější. Ještě v roce 1997 nikdo nepředpokládal, že právě tyto čím dál úspěšnější země postihne finanční krize.
Krizi spustila thajská vláda svým rozhodnutím uvolnit fixní měnový kurz, kterým byl thajský baht vázaný na americký dolar. Pokles měny se šířil jako lavina celou východní Asií. To mělo za následek také pokles akciového trhu, snížení příjmů z dovozu a snižování důvěry ve vlády těchto zemí.
Americká hypoteční krize – malý přešlap ovlivnil celý svět
Americká hypoteční krize z roku 2007 je názorným praktickým příkladem, který nám ukazuje, co se stane, když banky a další instituce půjčují peníze lidem, kteří nejsou schopní úvěry splácet. Když hypoteční bublina splaskla, zavládl zmatek. Hypotéky, které neměl kdo splácet, vedly ke krachu nespočtu amerických poskytovatelů úvěrů, včetně bankovních institucí.
Všechny tyto problémy se jako dominová řada začaly šířit do celého světa. Banky bankrotovaly, burzy se propadaly, hroutily se dokonce i celé vlády. Nezaměstnaných přibývalo jako hub po dešti – podle Mezinárodní organizace práce přišlo o práci v západním světě více než šedesát miliónů lidí.
Nebýt obrovských finančních balíků, které vlády vynaložily na záchranu bankovních institucí a na zakládání centrálních bank, chaos by nebral konce. Nejenže by nikdo už nedostal další úvěr, ale nebylo by možné provést ani tak základní úkon, jakým je pro nás dnes vybrání peněz z bankovního účtu.
V případě této krize se opakoval scénář velké hospodářské krize z roku 1929 – lidé začali pochybovat o prospěšnosti otevřené globalizované ekonomiky a klesala důvěra ve společenské elity. V následujících letech došlo k velkému rozdělení americké společnosti, kdy bohatí dál bohatli, zatímco chudí lidé chudli a topili se v dalších a dalších půjčkách. Majetková nerovnost se vyšplhala na rekordní čísla.
Efekt motýlích křídel
Na onom pověstném mávnutí motýlích křídel na jednom konci světa určitě něco bude. Události, které nám připadají vzdálené a které se nám nechce sledovat a řešit, mohou mít častokrát nečekané dopady na naše vlastní životy.
Můžeme se nějak bránit? Vždyť není v naší moci ovlivnit celosvětové hospodářské krize, říkáte si možná. Každý z nás může přispět zodpovědným přístupem k vlastním financím – budeme-li je dobře spravovat, myslet na budoucnost, udržovat dostatečné rezervy pro nečekané případy, bezpečně investovat a mít přehled o tom, co se děje v naší peněžence a obecně ve světě okolo nás, zvýšíme pravděpodobnost, že i kdyby nějaká krize nastala, nezasáhne nás přímo na solár.
V každém případě platí, že nemůžeme ignorovat, co se kolem nás děje. Je důležité nezalézat do ulity, ale učit se z předchozích chyb. To je něco, co můžeme uplatnit nejen na celosvětové dění, ale i na běžný každodenní život.