více v článku...
Léčivé síly guarany
Guarana se využívala už v době jihoamerických indiánů. Její účinky jsou dokázány a využívají se i v moderní medicíně.
Guarana – zázrak zdraví a vitality
Guarana, latinsky Paullinia, nebo také Paullina cupana ( paulinie nápojná ), je liánovitá rostlina, která roste v amazonské oblasti Brazílie a částečně i venezuelské oblasti.
Guarana má příznivé účinky proti únavě a vyčerpání, pokud se tedy cítíte ,,bez života“ bude vhodná i pro vás. Udrží vás bdělé a pozorné.
Legenda o vzniku guarany
Podle dávného příběhu guarana vyrostla na hrobě; z očí zabitého Božského dítěte. Indiáni věřili, že ten, kdo jí plody z tohoto keře, obdrží mladost a vitalitu toho zabitého dítěte. Pravdou je, že zralé plody guarany skutečně připomínají lidské oči. Jistě není bez zajímavosti, že v místě, kde byl malý chlapec z naší legendy pohřben, tj. v oblasti Mauésu, se tři čtvrtiny obyvatel živí prodejem guarany.
Pomáhá také při menstruačních bolestech, stimuluje krevní oběh, pomáhá střevních potížích, depresi, dlouhodobé rekonvalescenci. Je vhodná i pro studenty, podporuje díky svým účinkům mozkovou činnost, zlepšuje paměť a soustředění.
Také se využívá jako součást redukčních diet, vzhledem k tomu, že snižuje chuť k jídlu a stimuluje odbourávání tuků. V Brazílii se užívá i jako afrodiziakum.
V minulosti si z Guarany dokonce lovci a válečníci vyráběli prášek, konzervovali ho a využívali při výpravách a bitvách coby zdroj energie a síly. Indiáni guaraně přikládali účinek prodloužení lidského života, uctívali ji jako zbraň proti únavě, bolestem, malárii a horečkám. Dnešní vědci, kteří její účinky zkoumají, potvrzují dávnou moudrost indiánů a zároveň předpokládají, že má rostlina daleko vyšší potenciál, než je doposud známo.
Guarana obsahuje kofein, její využití se tedy nedoporučuje dětem, těhotným a kojícím ženám a také lidem s vysokým krevním tlakem.
Guarana v Evropě
Guaranu objevil pro svět v 18. století německý botanik Christian Franz Paullini. S jejími účinky se seznámil na cestách po Latinské Americe. Označení guarana bylo odvozeno z názvu starého indiánského kmene Guaraní. Do Evropy byla tato léčivá rostlina přivezena až v roce 1817. V roce 1826 ji Němec Karl von Martius a jeho bratr Theodore podrobili zkoumání – izolovali z ní hořkou látku, kterou nazvali guaranin. Později bylo zjištěno, že se jedná o kofein. Zralá semena rostliny ho obsahují až 6%, narozdíl od kofeinu v kávě se ale do organismu uvolňuje pomaleji a povzbudivě působí dlouhých 6 – 9 hodin. V roce 1905 lékař Luis Pereira Barreto poprvé vyzvedl pozitivní účinky této rostliny, když chválil jako dobrodince lidstva toho, „kdo první ochutnal guaranu a povšiml si jejích příznivých účinků”. Zkoumáním bylo objeveno, že kromě kofeinu guarana obsahuje také teofilin a teobromin. Kombinace těchto látek působí na lidský organismus obzvlášť povzbudivě.