více v článku...
JAK NA PODVODNIKY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Snad každý podnikatel se s nějakým typem insolvenčního podvodu setkal. Bohužel, insolvenční podvodné praktiky se stávají čím dál více rafınovaně a je mnohdy velice obtížné je včas rozpoznat či se jim účinně bránit. V poslední době jsme identifikovali nové způsoby podvodných praktik nejen na lokální, ale i mezinárodní úrovni, a proto bych se rád se svými poznatky podělil se čtenáři.
JAK NA PODVODNIKY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
V současné době jsou asi nejzajímavějšími pokusy o podvod v rámci insolvenčního řízení – pokusy o jeho ovlivňování. Hned zkraje je třeba říct, že insolvenční správci většinou tyto pokusy správně identifikují, nicméně dlužníci to stále zkoušejí. Dle našich poznatků lze tyto podvody rozdělit na dva typy:
- Spřízněná firma skoupí pohledávky za dlužníka, avšak úhrada ceny za tyto pohledávky je odložena. V tomto případě dochází k tomu, že spřízněná firma dlužníka začne skupovat pohledávky od různých věřitelů na odloženou splatnost (mnohdy několik měsíců). Ti pohledávky rádi prodají i za sníženou cenu, protože ta je zpravidla vyšší než možný výnos z insolvenčního řízení. Vstoupí-li pak dlužník do insolvence, má spřízněná firma rozhodující slovo v okamžiku jednání věřitelů, aniž by cokoliv zaplatila.
- Spřízněná firma „vytvoří“ pohledávky typicky. Pokuta za ušlý zisk za budoucích X let spolupráce. Zde se zpravidla jedná ze strany spřízněné společnosti o vytvoření fiktivní faktury, která je enormně vysoká, často z velmi diskutabilních důvodů – pokuta, ušlý zisk, náklady nerealizovaného obchodu atd. I v tomto případě si takto spřízněná firma svým silným postavením V rámci insolvenčního řízení vytváří neoprávněný vliv na jeho průběh.
Pokud toho nemáte ještě dost, tak bych pro vás měl ještě další zajímavý „bonbonek“ – podvodnou praktiku prostřednictvím komplexní struktury prodejů firem a pohledávek.
JAK NA PODVODNIKY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Zpočátku se všechno jeví pouze jako změna obchodního modelu – společnost v problémech založí dceřinou firmu, do které vloží Svůj majetek a která slouží jako servisní organizace. Obchodní činnost (prodej) začíná realizovat dcera. Až potud vše v pořádku – snaha O řešení problémů změnou obchodních kanálů apod. Pak se vše ale zpravidla „zvrtne“ a scénář pokračuje některým z následujících kroků – „dcera“ je prodána za symbolickou cenu (zpravidla nízkou) a. následně „dcera“, její nový majitel či jiná Spřízněná entita osloví věřitele „matky“ a nabídne odkoupení pohledávek – samozřejmě s výrazným diskontem. Celá situace může být ještě vyšperkována pro větší bezpečí tak, že „matku“ před prodejem „dcery“ koupí „bílý kůň“. „Dcera“ pak fakturuje za poskytnuté služby takovou cenu, že se „matce“ nedaří generovat zisk a nakonec předlužená „matka“ přestane platit a případně na sebe podá insolvenční návrh. Vcelku jednoduché, že?
JAK NA PODVODNIKY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Dá se však proti těmto praktikám bránit či lze je rozpoznat? Problémem je obtížné odhalení takového jednání – jednotlivé kroky jsou zdánlivě zcela v pořádku, a navíc je velmi obtížné prokázat úmysl takového jednání.
Vyloženými varovnými znaky jsou špatné finanční zdraví odběratele či zásadní informace Z trhu o změně obchodního modelu firmy.
Velmi zřetelným signálem, pokud se jej dozvíme, jsou pak podezřelé obchodní kombinace – prodej dceřiné společnosti za podivně nízkou cenu. Jedinými řešeními takové situace jsou dokonalá znalost obchodních partnerů a jejich okolí – ať již vlastními silami, či na základě reportů od informační agentury, a zejména dávání informací do souvislostí – analýza souvislostí, nikoliv pouze izolovaných informací.
JAK NA PODVODNIKY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Velkými problémy jsou pak obchody organizované společnostmi, jež jsou součástí velkých mezinárodních skupin. Takováto skupina hledá financování Svých aktivit a založí kupříkladu dceřinou společnost v ČR S tím, aby zde získala financování- Financující bankovní instituce často k zajištění financování požadují zástavy pohledávek či Zboží. Společnost, která takto získá Financování, pak dále obchoduje S dalšími fırmami, jejichž majetková struktura je taktéž velmi složitá a velmi často končí ve stejných rukách jako společnost, se kterou obchodují – obyčejně je toto velmi složité dohledat a mnohdy i při důkladném pátrání dojdete pouze do stavu., když jistíte, že osoby na vrcholcích obou pyramid se dobře znají, dříve spolu aktivně působily ve statutárních orgánech jiných firem apod., ale dnes už přímé Spojení nenaleznete.
JAK NA PODVODNIKY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Takže zde máme jednu, dvě, tří či více firem, obvykle se jedná o obchodní firmy, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Tyto firmy nakupují a prodávají zboží mezi sebou s tím, že toto zboží přes ně jde pouze v papírové podobě. Ve skutečnosti – a zde podotýkám, kdoví jestli vůbec, jde zboží úplně jinými kanály. Standardní obchodní řetěz – výrobce – spotřebitel, případně výrobce – obchodník – spotřebitel je zde nafouknut do podoby výrobce – obchodník č. 1 – obchodník č. 2 – obchodník č. 3. – spotřebitel. Každá vydaná faktura mezi obchodníkem č. 1 a č. 2 a mezi obchodníkem č. 2 a č. 3 pak skýtá možnost financování od bank ve formě zajištění úvěrů. Pakliže jsou tito obchodníci fakticky řízení z jedné ,,kanceláře“, získá se na jeden obchod dvojí či víceré financování.
Část prostředků na financování je pak použita pro jiné účely, a pokud – V tom ,,lepším“ případě – přestanou obchody jít, obchodníci svou podnikatelskou aktivitu velmi rychle ukončí a financujícím institucím zůstanou velké pohledávky Z titulu poskytnutých úvěrů zajištěné pohledávkami, které jsou pak prakticky nevymožitelné. V horším případě k žádným reálným obchodům nikdy nedocházelo a faktury jsou vystavovány pouze formálně.