ALI a ELI – nerozlučné studentky

Ve dvou se to lépe táhne

Znáte to, ve dvou se to lépe táhne a právě to je náš případ.  Prostě takový „klišé příběh“. Jsme dvě nerozlučné kamarádky a také studentky Alena a Eliška. Bydlíme na stejné ulici v Brně v Řečkovicích, chodili jsme spolu na základní školu a poté i na gymnázium a na gymplu jsme dokonce seděli v jedné lavici.

Odmaturovali jsme a řešili otázku, co dělat. A jak jinak, než obě společně! Rodiče měli jasno, ostatně jako všichni rodiče, „obě půjdete na vysokou školu“ tvrdili svorně. Nám se ale hned nechtělo, a tak jsme se dohodli, že si uděláme na rok nějaký jazykový kurz němčiny v Brně, nejlépe v centru města. Z němčiny jsme sice maturovali, ale nám šlo o to, dosáhnout na C1 úroveň. Také se nám samozřejmě líbilo, že se budeme učit jen čtyři hodiny denně 

Dali jsme se do hledání vhodné školy, kde se organizovalo pomaturitní studium němčiny  a samozřejmě v Brně. Jak jsem již zmínila, jsme z Řečkovic a tak nás přirozeně lákalo centrum města. Škol je v centru docela dost, ale němčinu na úrovni pokročilé nikdo zrovna nenabízel, jen jazykovka PELICAN, a jelikož je to škola s právem státní jazykové zkoušky, jako bonus nabízeli možnost složení státní zkoušky na úrovni C1 přímo ve škole. To jsme neodolali 

Volba tedy padla na PELICANA. Bylo to totiž blízko tramvajové zastávky, a odkud se jede přímo do Řečkovic. Tak zase začala naše společná studentská léta. Pomaturitní studium němčiny mělo spoustu výhod; byly jsme nadále studenty a naše jazyková úroveň se za rok posunula dle naší představy. A hlavní bylo, že jsme začínali ráno v osm, a tím pádem měly celé odpoledne pro sebe!

Končilo se před polednem, sladký život, spousta volného času, a my jsme si začali přivydělávat na brigádách a šetřit. Za našetřené peníze jsme jezdily na výlety do Vídně. Německy jsme uměly perfektně a Vídeň je naše společná láska.

Vídeňská káva a sachr dort

Ve Vídni vždy všude chodíme pěšky. Nejvíc milujeme centrum, stejně jako v Brně. Spojení Vídeň, němčina a Brno bylo kdysi hodně pevné. Škoda, že válka a léta komunismu nás rozdělila.

Máme v oblibě nejrůznější místa, která navštěvujeme téměř při každé návštěvě. Rozhodně stojí za to zajít na výstavu do Albertiny a jen pár kroků odtud můžete ochutnat pravý sachr dort. V přízemí hotelu Sachr  je překrásná kavárna. K dortu si vždy dáváme porci šlehačky, ať to stojí za to a samozřejmě kávu.

Poté se dá projít po ulici Kärntner Straße směrem ke katedrále svatého Štěpána, která je symbolem Vídně. Po cestě minete American bar, jeden z nejstarších barů v Evropě, od architekta Adolfa Loose. Má neuvěřitelnou atmosféru, i když je poměrně malý.

Jednou jsme společně s naší učitelkou v pomaturitním kurzu němčiny a s organizátorkou němčiny z PELICANU Olgou naplánovali v jazykovce tematický vánoční výlet do Vídně. Mělo to opravdu velký ohlas. Jela nás téměř celá třída a na ten sachr jsme šli všichni. Od té doby jsme ve škole organizovali různé tematické pochody a výlety.

Pochod za správnou věc

Letos v květnu jsme se jednu sobotu vypravily na Pouť smíření. Ta byla letos koncipována jak pro širokou veřejnost, tak i jako víkendové vzdělávací setkání pro studenty rakouských, německých a brněnských středních škol. My se s naším kurzem němčiny z Brna, zúčastnili též.

Zde nás seznámili s historií brněnského odsunu Němců. V rámci workshopu jsme se zabývali otázkou, jak rozumět historii a jak se z ní poučit. Nejvíc nás bavil symbolický pochod smíření naopak, tedyz Pohořelic do Brna.

Po cestě jsme měli reálnou možnost si vyzkoušet, co nás v pomaturitním studiu němčiny naučili. Jelikož s námi šli i lidé z Německa a Rakouska, celou cestu se rozličně diskutovalo. Dokonce Rakouské noviny Kurier o tom psali jako o senzaci. Text jsme si pak v hodině překládali. Bylo to pro nás velmi poučné, pro nás studentky narozené po komunismu do absolutního blahobytu.

Je vlastně super si uvědomit, že máme svobodu volby, jaký jazyk studovat. Jednoduše zadáte do vyhledavače, stejně jako my dvě tenkrát, “Pomaturitní studium němčiny Brno” vyberete si sami školu a je to. A také můžeme svobodně cestovat, třeba my dvě do naší milované Vídně.